Insuvit jsem zkusil jako doplněk stravy v kapslích ve chvíli, kdy jsem řešil kolísání energie během dne. Chtěl jsem hlavně klidnější odpoledne bez prudkých propadů po obědě a menší chuť na sladké večer.
Bral jsem jednu kapsli ráno se snídaní a zapíjel ji velkou sklenicí vody. Důležitá pro mě byla pravidelnost, protože první dva dny jsem ji vzal jen s kávou a pečivem a to mi nesedlo. V puse mi zůstala hořká pachuť a asi půl hodiny jsem cítil mírný tlak v žaludku. Jakmile jsem ji začal brát až po normální snídani, ten pocit skoro zmizel.
Jak jsem ho používal
Kapsli jsem užíval šest týdnů v kuse. Jedna lahvička měla dvacet kapslí, takže jsem si hlídal, kdy mi dochází. Kapsle nebyla velká, šla spolknout snadno a neměla výrazný zápach. Jen se mi občas přilepila na jazyk, když jsem ji zapil malým douškem vody. Večer jsem ji nebral, protože jednou po večeři přišel pocit plnějšího břicha a ráno mi ten režim vyhovoval víc.
Co jsem na sobě pozoroval
První týden se nestalo skoro nic. To mě vlastně nepřekvapilo. Pořád jsem měl chuť na sladké a po větší porci těstovin jsem byl stejně ospalý jako dřív. Ve druhém týdnu jsem si ale všiml, že po obědě méně sahám po sušenkách. Nebyla to žádná revoluce, spíš menší tlak hned něco zobnout.
Kolem třetího týdne přišla změna, kterou jsem cítil nejvíc. Odpolední únava nepřicházela tak prudce. Dřív jsem si kolem třetí hodiny dával druhou silnou kávu, protože jsem měl těžkou hlavu a horší soustředění. S Insuvitem jsem ji párkrát vynechal, protože jsem ji prostě nepotřeboval. Když jsem špatně spal, unavený jsem byl dál, ale ten náhlý pád energie nebyl tak ostrý.
Neberu to jako důkaz, že kapsle vyřešila všechno. Ve stejné době jsem začal pravidelněji snídat a večer jsem omezil velké porce příloh. Když jsem měl den plný sezení, málo vody a sladké pečivo ke svačině, nepomohl mi ani tento doplněk. Jednou jsem si dal hodně sladký dezert a následný útlum přišel úplně normálně. U mě fungoval spíš jako drobná opora režimu než jako něco, co by nahradilo dobré návyky.
Co mi vadilo
- když jsem ho vzal bez pořádného jídla, cítil jsem hořkost v puse a lehké podráždění žaludku;
- první dny jsem čekal změnu příliš brzy, protože účinek nebyl okamžitý;
- ve stresu mi nepomohl s večerním přejídáním;
- neviděl jsem žádnou dramatickou změnu hmotnosti ani větší fyzickou výdrž.
Občas jsem si měřil i ranní glykémii, ale z pár hodnot bych nedělal velké závěry. Některá rána byla klidnější, jiná stejná jako předtím. Hodně záleželo na tom, co jsem jedl večer, jak jsem spal a jestli jsem se hýbal. Insuvit mi nenahradil rozumné jídlo ani krátkou procházku po večeři. Tyhle dvě věci na mě působily znatelněji.
Na obalu i v popisu jsem vnímal, že jde o podporu metabolismu sacharidů a normální hladiny glukózy v krvi. Zároveň jsem narazil na ne úplně jednotně uváděné informace o složení, což mě zbytečně štvalo. U doplňku pro lidi, kteří řeší glykémii, bych čekal jasnější a přehlednější údaje o obsahu i dávkování.
Podle mě může sedět dospělému, který už řeší jídelníček a chce vyzkoušet jednoduchou doplňkovou rutinu při mírných výkyvech energie nebo chuti na sladké. Nedoporučil bych ho člověku, který čeká rychlé snížení cukru v krvi nebo chce bez kontroly nahradit předepsanou léčbu. Pokud má někdo diabetes, bere léky ovlivňující glykémii, je těhotný nebo má citlivý žaludek, bral bych užívání jen po domluvě s lékařem nebo lékárníkem. Já jsem ho vnímal jako doplněk, ne jako lék.
Koupil bych si Insuvit znovu, ale jen tehdy, kdybych zároveň držel svůj běžný režim. Zázrak to nebyl, ale po několika týdnech mi pomohl zvládat odpoledne o něco vyrovnaněji. Za mě je Insuvit nenápadná podpora energie a disciplíny, ne řešení problémů s cukrem v krvi.