Hondrofrost jsem použil jako chladivý gel na klouby ve třicetimililitrové tubě, když mě začalo zlobit ztuhlé pravé koleno po delší chůzi a práci na zahradě. Hledal jsem něco místního na večerní pnutí při scházení schodů a nechtěl jsem k tomu hned polykat další tablety.
Na obalu jsem viděl hlavně glukosamin a mentol, a právě mentol byl po nanesení hodně znát. Tuba byla malá, vešla se mi do kapsy bundy, což se mi doma i na cestách hodilo. První dávku jsem si vymačkal zbytečně velkou, ale nakonec mi stačil proužek asi tři centimetry dlouhý. Gel jsem vtíral do kolene asi minutu, dokud nezmizel z kůže.
Jak jsem ho používal
Nanášel jsem ho dvakrát denně po dobu šesti týdnů. Ráno po sprše a večer po návratu domů, většinou před spaním. Ruce jsem si musel hned umýt, jinak mi mentol nepříjemně pálil v očích, když jsem si je pak neuváženě promnul.
První pocit byl skoro okamžitý chlad. Nebyl bolestivý, ale první dvě použití pro mě byla výraznější, než jsem čekal. Koleno asi deset minut brnělo a potom se to změnilo v mírné uvolnění. V zimě jsem po namazání rozhodně nechtěl stát u otevřeného okna.
Co se u mě změnilo
První týden jsem necítil skoro nic kromě toho krátkého ochlazení. Schody jsem dál scházel opatrně a po delším sezení v autě se koleno ozývalo stejně jako předtím. Ve druhém týdnu jsem si všiml, že večerní napětí ustupovalo rychleji. Bolest nezmizela, ale neměl jsem takovou potřebu si hned sednout a nohu natáhnout.
Třetí týden pro mě byl zlomový. Po práci na zahradě jsem sice pořád cítil únavu v koleni, ale první kroky po odpočinku už nebyly tak ostré. Nejvíc jsem ten rozdíl vnímal při sestupu ze schodů. Dřív jsem se automaticky přidržoval zábradlí a šetřil pravou nohu. S gelem jsem to dělal méně často, i když bez zábradlí jsem se úplně neobešel.
U mě fungoval spíš jako součást pravidelné rutiny než jako rychlá pomoc po jednom namazání. Když jsem dva dny vynechal večerní použití, pnutí se vrátilo na původní úroveň. To mě trochu zklamalo. Čekal jsem delší efekt, ale dostal jsem hlavně průběžnou úlevu.
Co mi na něm vadilo
- Po nanesení zůstávalo koleno chvíli lepkavé, takže jsem si hned neoblékl těsné kalhoty.
- Mentolová vůně byla v malé místnosti dost výrazná a partnerce nebyla příjemná.
- Na suché kůži po holení mě jednou štípal, proto jsem ho pak dával jen na neporušenou kůži.
Nezlepšil mi sílu nohy ani nevyřešil ztuhlost po dlouhém sezení. Když jsem přehnal dřepy nebo několik hodin klečel u záhonů, koleno se ozvalo stejně. Pomohlo až dát mu klid, projít se pomalu a další den vynechat větší zátěž. Hondrofrost jsem proto nebral jako náhradu odpočinku nebo rozumného pohybu.
Za vhodný ho považuju pro někoho, kdo má občas unavené nebo ztuhlé klouby a vyhovuje mu výrazný chladivý pocit. Hodil se mi po delší procházce, když jsem chtěl koleno večer zklidnit. Nehodil by se mi, kdyby mi vadila mentolová vůně, měl bych citlivou nebo podrážděnou kůži, nebo kdybych reagoval na podobné přípravky. Na otevřené oděrky bych ho nepoužil.
Když se bolest zhoršuje, koleno otéká, je horké nebo se po úrazu nedá zatížit, gel pro mě nebyl řešení. V takové situaci bych to neodkládal a nechal se vyšetřit. Stejně bych postupoval i při dlouhodobých potížích, protože místní chlad může nepříjemný pocit utlumit, ale neřekne, proč vznikl.
Koupil bych Hondrofrost znovu, ale jen jako gel do domácí zásoby na dny, kdy koleno přetížím. Nečekal jsem zázrak a nedostal jsem ho. Dostala se ke mně mírná, krátkodobá úleva, která pro mě po několika týdnech měla smysl.
Moje stručná tečka: Hondrofrost mi ulevil od večerní ztuhlosti kolene, ale příčinu potíží nevyřešil.