Derila je ergonomický polštář z paměťové pěny, který jsem zkusil hlavně kvůli ranní ztuhlosti krku a nepohodlí při spaní na boku. Chtěl jsem jednoduchou věc: aby mě ráno nebolel krk a ramena nebyla sevřená.
Žádné dávkování se tu neřeší, takže jsem ho používal úplně obyčejně, jeden polštář každou noc po dobu šesti týdnů. První večer jsem ho dal místo svého starého, vyššího polštáře a nijak jsem ho nekombinoval s ničím dalším. Hned jsem cítil, že na zádech mi sedí lépe než na boku, protože na boku mi připadal dost nízký a první dvě noci jsem si pořád hledal správné místo pro rameno.
Počáteční dojem nebyl žádný zázrak. První týden jsem sice ráno cítil krk o něco volnější, ale pořád jsem se budil, když jsem se v noci přetočil na břicho. Na břiše mi Derila neseděla dobře, pod obličejem mi přišla vysoká a po chvíli jsem měl nepříjemně přitlačené ucho. Naopak když jsem ležel na boku, krk nebyl zalomený nahoru jako dřív, a to pro mě byl hlavní rozdíl.
Ve druhém týdnu jsem si na polštář zvykl a přestal jsem si ho v noci rovnat. Ráno jsem méně protahoval šíji nad umyvadlem a pravá strana krku, která mě obvykle bolela po spaní na pravém boku, nebyla každý den tak ztuhlá. Ve třetím týdnu se zlepšilo i ranní napětí mezi krkem a ramenem. Nezmizelo úplně, ale budil jsem se méně rozlámaný.
Hodně mi vyhovovala paměťová pěna. Večer byla pevnější, po pár minutách povolila a hlava se do ní trochu usadila. Ráno se zase vracela do původního tvaru. Neměl jsem pocit, že bych spal s hlavou v díře, což jsem se u podobného materiálu trochu bál. Zároveň jsem ale musel hlídat, abych neležel moc na kraji, protože tam už opora nebyla tak dobrá a hlava mi lehce sjížděla dolů.
Ne všechno mi na ní sedělo. V teplejších nocích mi přišla teplejší než můj původní polštář a jednou jsem se uprostřed noci probudil s horkým uchem. Potah jsem v prvních dnech musel narovnávat, protože se mi na jedné straně trochu shrnoval. A na rychlé zdřímnutí na gauči mi její tvar moc neseděl.
- v teplejších nocích se mi zdála teplejší
- na břiše se mi spalo hůř
- potah jsem první dny rovnal
- na gaučové zdřímnutí nebyla ideální
Po šesti týdnech jsem ji nechal jako hlavní polštář. Nejlépe mi fungovala při spaní na boku a na zádech, a tam mi dala největší úlevu od ranní ztuhlosti krku. Člověku, který má rád hodně vysoké a měkké polštáře, může připadat moc tvarovaná. Nevhodná mi přišla i pro někoho, kdo spí skoro výhradně na břiše nebo čeká, že polštář sám vyřeší dlouhodobou bolest ramen bez změny denních návyků.
Za sebe ji považuju za rozumnou volbu pro lidi, kterým vadí ranní ztuhlost krku a chtějí stabilnější oporu hlavy. Pokud máte výrazné bolesti, brnění rukou nebo potíže po úrazu, nespoléhal bych jen na výměnu polštáře a řešil bych příčinu s odborníkem. Já bych si Derilu znovu koupil, protože mi po období zvykání přinesla klidnější rána a méně napjatý krk. Jednou větou: nepomohla mi se vším, ale při spaní na boku mi citelně ulevila od ranní ztuhlosti.