Demyxil jsem zkusila kvůli podezření na plíseň na chodidle a mezi prsty po bazénu. Chtěla jsem hlavně zklidnit svědění, protože mě v noci budilo škrábání a kůže byla nepříjemná na dotek.
Krém jsem měla v tubě a působil jako klasická bílá, lehčí konzistence. Mazala jsem ho dvakrát denně, ráno po sprše a večer před spaním, a držela jsem se toho zhruba šest týdnů. Hned na začátku jsem si dala záležet na tom, že jsem nohu po umytí opravdu pečlivě osušila i mezi prsty. Když jsem to jednou uspěchala a nechala kůži trochu vlhkou, měla jsem pocit, že se krém hůř vstřebal a účinek byl slabší. Na cestování se mi líbilo, že se tubka vešla do batohu a šlo z ní vytlačit přesně tolik, kolik jsem potřebovala.
Na Demyxilu mi sedlo hlavně to, že se nelepí a nezanechává mastné mapy na ponožkách. To je pro mě velké plus, protože nesnáším, když je po mazání všechno nepříjemně kluzké. Vůně mi připomínala něco bylinného, trochu jako čajovník a něco čistého, ale nebyla mi vyloženě příjemná. Jen jsem si na ni musela zvyknout. Večer jsem ji cítila ještě chvíli, když jsem si lehla.
Jak se to na mě projevilo
První týden jsem nečekala žádný zázrak. Svědění se zklidnilo asi napůl, ale šupinky a zarudnutí zůstávaly. Druhý týden jsem si všimla, že kůže mezi prsty není tak rozmáčená a prasklinky se přestaly otevírat při delším chození. Třetí týden byl první, kdy jsem si večer uvědomila, že jsem na nohu přes den skoro nemyslela. To pro mě byl důležitý signál, protože jinak mě to pořád tahá, pálí nebo svědí.
Zlom přišel kolem čtvrtého týdne. Zarudnutí šlo dolů a odlupování se změnilo z velkých cáry kůže na jemné vysušení, které jsem už zvládla obyčejným hydratačním krémem kolem. Zdálo se mi také, že se zmenšil typický zápach, který se občas drží, když se noha potí. Na nehty to ale nebylo žádné velké řešení. Měla jsem lehce změněnou barvu na jednom nehtu u malíčku a za šest týdnů se to srovnalo jen nepatrně. U nehtů je to prostě pomalé a u takového problému bych od krému sama o sobě nečekala hlavní efekt.
Co mi vadilo
- První dvě aplikace mě lehce pálily, ale šlo jen o krátké štípnutí, které do minuty odešlo.
- Když jsem ho dala moc, udělal se na kůži tenký kluzký film a pod ponožkou mi to bylo nepříjemné.
- Vůně mi občas lezla na nervy, hlavně večer, když jsem byla citlivější na pachy.
- Na ztvrdlou kůži na patě to pro mě nebyl žádný specialista, tam jsem musela stejně pomoci mechanicky a promazat.
Za důležité považuju i to, že jsem musela současně řešit hygienu. Vyměnila jsem ručník na nohy, ponožky jsem prala na vyšší teplotu a boty jsem nechala pořádně vyschnout. Když jsem si jednou vzala stejné boty po tréninku dva dny po sobě, kůže se hned zase ozvala. Krém mi pomohl, ale bez téhle disciplíny by se problém vracel pořád dokola.
Podle mé zkušenosti se Demyxil hodí pro lidi, kteří mají začínající nebo mírnější plíseň na kůži, hlavně na chodidle a mezi prsty, a chtějí něco, co se dobře maže a nezanechá mastnotu. Přijde mi vhodný i pro citlivější kůži, protože u mě neudělal nic dramatického. Naopak bych ho nebrala jako jediné řešení u výrazně postižených nehtů, silně ztluštělých nehtových plotének nebo rozsáhlejšího problému, který trvá roky. Tam už bych čekala, že bude potřeba jasnější plán a případně i řešení s lékařem.
Koupila bych si Demyxil znovu. Ne proto, že by všechno vyřešil navždy, ale protože mi během pár týdnů stáhnul svědění a dal kůži šanci se zahojit, aniž by mi dělal mastný nepořádek. U mě fungoval dobře na kůži mezi prsty, ale u nehtů bych ho brala spíš jako podporu než hlavní řešení.