Femixal jsem brala jako doplněk stravy na podporu normální funkce močových cest. Sáhla jsem po něm ve chvíli, kdy se mi opakovaně vracelo pálení, časté nutkání a takové to nepříjemné řezání při močení, a chtěla jsem hlavně zachytit potíže včas.
Krabička byla malá a uvnitř bylo jen deset kapslí, takže jsem od začátku počítala s krátkou kúrou. Na obalu jsem měla dvě kapsle denně a přesně podle toho jsem se držela. Po pár pokusech jsem zjistila, že mi víc sedí jedna kapsle po snídani a druhá po večeři, vždycky se sklenicí vody. Kapsle se polykaly docela dobře, ale jednou mi jedna zůstala v krku, protože jsem ji zapila jen pár loky. To nebylo příjemné.
Co jsem si z toho vzala
Složení jsem si přečetla až dodatečně a pro tenhle typ potíží mi dávalo smysl. V přípravku byla D-manóza, na obalu uvedená v množství 250 mg, a extrakt z plodů brusinek 72 mg. V některých popisech se objevoval i extrakt z kořene pampelišky. Nechápala jsem to jako léčbu zánětu. Brala jsem to spíš jako podporu v době, kdy jsem cítila, že se močové cesty začínají ozývat.
První tři dny se nedělo nic zásadního. Nebyl to ten typ věci, po které bych si druhý den řekla, že je po všem. Spíš jsem měla pocit, že jsem se víc hlídala, víc pila a neodkládala chození na toaletu. To samo o sobě možná hrálo velkou roli.
Kolem čtvrtého a pátého dne jsem si ale všimla, že pálení po močení bylo slabší a netrvalo tak dlouho. Dřív jsem měla nepříjemný pocit ještě třeba dvacet minut, tady to odeznělo rychleji. Taky jsem se v noci budila méně, a to pro mě bývá dost dobrý signál, že se situace uklidňuje. Ke konci prvního týdne jsem měla pocit, že se mi močák trochu ztišil.
Na druhou stranu jsem si nechtěla nic nalhávat. V mém případě to fungovalo nejvíc ve dnech, kdy jsem skutečně dodržovala režim. Jakmile jsem pila málo nebo jsem si dala kávu na lačno, tělo to dalo hned znát. Pomohlo mi teplo v bedrech, dost vody a žádné zbytečné odkládání močení. Bez toho byl efekt slabší.
Co mi vadilo
- První dva dny jsem byla víc nafouklá a měla jsem těžší břicho.
- Jednou jsem cítila sucho v ústech a víc jsem se budila na pití.
- Musela jsem si hlídat pravidelnost, jinak jsem večerní kapsli zapomínala.
- Nevyřešilo mi to citlivost na prochladnutí.
Ještě jedna drobnost mě zaujala. Občas jsem měla při močení zvláštní chemickou vůni moči. Nebylo to nic dramatického, ale všimla jsem si toho. Jistá si nejsem, čím přesně to bylo.
Femixal mi nedal pocit, že by sám o sobě vyřešil všechno. Když už jsem měla podráždění z mála tekutin, nezmizelo to během hodiny. Musela jsem stejně upravit pitný režim a ubrat kávu. To beru jako důležité říct, protože u ostrých potíží jsem stejně dřív skončila u vyšetření moči a tohle jsem jako náhradu nebrala.
Na druhou stranu mi pomohl v tom, že jsem měla pocit, že jsem problém zachytila včas. Měla jsem pár situací, kdy bych dřív čekala, že se do dvou dnů rozjede plný zánět, a tentokrát se to nerozjelo. Neřekla bych, že to infekci zastavilo, ale zkrátilo to dobu, kdy jsem se bála být dál od toalety. A to pro mě bylo hodně znát.
Na používání mi sedlo i to, že jsem ho měla jako krátkou zásobu doma nebo s sebou na cestování, kdy mám rozházený režim. Nevidím ho jako řešení pro někoho, kdo má silnou bolest, krev v moči nebo horečku. Tam to podle mě není správná cesta. Opatrnější bych byla i tehdy, když má člověk citlivé trávení, protože právě břicho se mi ozvalo jako první.
Za sebe bych řekla, že Femixal mi spíš zjemnil začínající potíže s močovým měchýřem a dal mi pocit větší kontroly. Nebyla to zázračná věc a nebyla to samostatná léčba. Jako podpůrný doplněk mi ale dával smysl a koupila bych si ho znovu, jen s tím, že musím držet pití, teplo a pravidelnost. A pokud by se potíže zhoršovaly, nebrala bych to jako něco, co má nahradit vyšetření nebo cílenou léčbu.
Moje zkušenost je tedy jednoduchá: Femixal mi pomohl u začínajícího podráždění močových cest, ale fungoval jen spolu s režimem, ne místo něj.