Iceberg Therapy jsem zkusila jako výživnější kosmetický krém pro jemnou pleť kolem očí, na krk a dekolt. Vadily mi suché linky pod očima a ranní pocit napjaté pleti, takže jsem hledala hlavně hydrataci a trochu pohodlnější vzhled.
Používala jsem ho šest týdnů, ráno i večer po běžném očištění pleti. Na okolí obou očí mi stačilo množství asi jako půlka zrnka hrášku, na krk jsem dala o něco víc. Nejdřív jsem ho rozetřela mezi prsteníčky, protože studený krém přímo z lahvičky jsem na tenké kůži pod očima neměla ráda, a pak jsem ho jemně vklepala od vnitřního koutku ven.
Textura na mě působila spíš hutně a vyživujícím dojmem než jako lehký gel. Nevstřebala se hned, ale večer mi to nevadilo. Ráno jsem po ní chvíli čekala, než jsem pokračovala s další kosmetikou, protože jinak se mi u nosu občas drobně drolily vrstvy. Nebylo to nic zásadního, jen to člověka zdrželo ve spěchu.
Co jsem na něm skutečně poznala
První týden byl skoro beze změny. Pleť byla po namazání příjemnější, ale podobný pocit jsem znala i z jiných hutnějších krémů. Ve druhém týdnu jsem si všimla první věci, která pro mě měla smysl: po ranním mytí se mi pod očima netvořily suché šupinky.
Asi po třech týdnech vypadaly jemné linky pod očima méně výrazně, hlavně když jsem měla pleť dobře hydratovanou. Nezmizely. Jen se do nich tolik neusazoval korektor a okolí očí nepůsobilo tak zmačkaně. Ten rozdíl jsem viděla nejvíc ráno po noci, kdy jsem dost pila a krém použila i večer.
Na krku mi seděl hlavně ten měkčí pocit. Kůže byla na dotek hladší a po sprchování méně napjatá. Dekolt jsem mazala nepravidelně, takže tam bych si netroufla hodnotit výsledek poctivě. Když jsem pár večerů vynechala, suchost pod očima se vrátila rychleji, než jsem čekala. Pro mě to znamenalo jediné: účinek stál hlavně na pravidelnosti.
Co bylo na používání otravné
Ne všechno mi sedlo bez výhrad. Pár drobností jsem si zapamatovala hned:
- Když jsem použila moc krému, zůstal pod očima lehký film a ráno se mi leskla víčka.
- V prvních dnech jsem po nanesení cítila krátké teplo v okolí očí, které do minuty přešlo.
- Na velmi vlhké pleti se mi hůř vrstvily další přípravky a občas se drobil.
- Hlubší vrásky ani povolenější konturu obličeje mi nijak nezměnil.
Měla jsem citlivější pleť, takže jsem si ho nejdřív vyzkoušela v malém množství na straně krku. Zarudnutí ani pupínky se mi neobjevily. Přesto bych u reaktivní pleti postupovala stejně opatrně, protože i pečující kosmetika může někomu nesednout. Kdyby se objevilo pálení, výrazné svědění nebo otok, krém bych přestala používat a při silné nebo dlouhé iritaci bych to řešila s kožním lékařem.
Ve složení jsem vnímala hlavně hydratační a pečující látky, které se u sušší a zralejší pleti používají běžně. Kyselina hyaluronová má vázat vlhkost, šťáva z aloe pravé pleť zklidňuje, bambucké a kakaové máslo dodávají výživu, a doplňuje je izomerát sacharidů s dexpanthenolem, tedy provitaminem B5. Na mě to působilo jako krém zaměřený hlavně na pohodlí pleti a hladší vzhled, ne jako něco, co by přes noc změnilo rysy obličeje.
Iceberg Therapy bych doporučila člověku, který má sušší okolí očí, jemné linky z dehydratace nebo chce výživnější krém na krk a dekolt. Seděl mi jako poslední krok večerní péče a v malém množství i pod ranní líčení. Méně bych ho doporučila lidem s velmi mastnou pletí kolem očí nebo těm, kteří chtějí úplně neznatelný gelový pocit. Na hluboké vrásky jsem od něj žádný silný efekt nečekala a ani jsem ho nedostala.
Koupila bych si ho znovu, ale spíš jako pravidelný hydratační krém na okolí očí než jako jediný prostředek proti známkám stárnutí. Nejvíc mi pomohl se suchostí a ranním vzhledem pleti, méně s pevností. Pokud bych měla být úplně upřímná, fungoval mi dobře, ale jen při trpělivém a střídmém používání.